Vítejte na mých stránkách plné fantazie, přemýšlení a poezie

Osudem ti není nic předurčeno

Každý si klade na sebe otázku zda osud, který nás vede náš život, bude trpký nebo sladký. No jelikož víme, že to není jednoduché, že se vždycky musíme učit každým dnem. Musíme se naučit hlavně svůj osud nenechat si zmanipulovat něčím neúspěchem.

Každý den, který nastane, začíná jistým svítáním našeho slunce, což znamená, že zde může být nový začátek. Proč si to říkám, že je to začátek nového dne, ne konec. Jednoduchá odpověď. Vždycky můžete vstát a dívat se, že ten den vás změní. Můžete být na lepším místě, na lepším stupínku odlesku. Jen se nesmíme ohlížet za špatným dnem znova a znova. Jako kdyby vás to mělo pronásledovat.

Pro nás všechny ten nový začátek musí být nová legenda. Když zabloudíme se ve svých myšlenkách v to, že jsme špatní, tak jen světlo nás osvětlí k tomu, abychom si dobře vstali a zapomínali.

Vždycky jsem si vzpomněl na slova, které hrají v tónech mé oblíbené kapely Rise Against a jejich novém singlu Violence z vydaného alba Wolves, kde se neohlíží nazpět. K tomu se dostanu zpětně na konci článku.

Pokud začnete přemýšlet o tom, že život se vám zbytečně se bortí, klesnete do sebe. Nesmíte být zahořklý neúspěchem, já osobně vím, že to není dobré. Pravda je, že jsem zlomil hůl nad jedním sportovním odvětvím, ale povzbudil jsem se, že můžu dokázat něco více. Nejen, že mám rád své psání, práci ale také se mám rád sám sebe. Nejsem sobecký, ale pro další jednání se hodí, začít pěkně od sebe.

Náš osud je jako nitka, která tahá loutky. Každé naše rozhodnutí musí mít velké odůvodnění, proč se chováme jako parchanti nebo jako andílci. Dobří lidé ví, že osud je cesta. Cesta mnohem klikatá, mnohem rozmanitá než si sami dokážeme představit. Když odbočíme ze svého směru, utíkáme od svého osudu. Protože náš osud opravdu musí být ta silnice, která nikdy neskončí.

Když víme, že naděje v náš osud se zvrátí, tak nesmíme složit zbraně. Naučme se něčemu novému, zapomeňme na to staré. Ano, chce to chvíli čas, ale nesmíme se trápit dlouho. Naše duše je sice nekonečná, ale život prožijeme v této tělové schránce jednou. Musíme dokázat, že naše duše najde svůj cíl. Proto osud je v našich rukách, a nedá se nějak zvrátit. Ty musíš svůj osud chytit a jdeš pomoci své duše ke svému cíli. Neurčí ti kam, ale řekne ti kde a kdy nastane tvoje štěstí. Nalezni to, proč si znovu přišel na tento svět. Přišel si do nové schránky, abys prožil nový život. Osud ti dal další šanci na to, abys ve světě znovu prožil své dětství a hlavně radosti co přináší osud. Dává ti novou šanci na to, poučit se z vlastních chyb, udělej reparát, že tvůj minulý život byl jenom skládačka tvé mozaiky. Někdo nahoře tě poslal, abys zachránil tolik duši jen proto, že to je tvůj osud. Ne, takhle nemysli. Mysli na to, že Ten nahoře tě vyslal napravit, že jsi to ty, kdo bude řídit svou schránku, naučíš ji to, co máš v sobě jako genofond své duše.

Narodil se, proto, že to chtěl osud. Ne, sám vstoupil do té schránky, protože chtěl si dát první dar, život. Protože duše má nesmrtelnou podstatu, a hledá svou novou tělesnou schránku proto, abys ochutnal nový začátek. Život tělesné schránky je omezený a ty posílíš svou duši, tím, že ho budeš vést tím životem, který znáš. Děláš obdobné návyky, rosteš s tím, že se toho nebojíš. Učíš se znovu poslouchat své vnitřní já, když všechno ostatní selže. Nesmíš brát ohledy na druhé, začni pěkně od sebe, jak to sám či sama cítíš, pak začni počítat aspoň do deseti a najednou si to rozpočítat. Řekneš si, spravedlivá věc, kterou mohu teď udělat je tato. Vyžádáš si klid, a začneš svou řeč. Pokud tě správný člověk poslouchá, nechá tě vyjádřit. Špatný člověk tě bude zesměšňovat už při tvém proslovu, nebude si vážit toho, že mu chceš něco říct. Správný člověk uzná svou chybu., ale špatný zatluče. Dobrák bude vždy nastavovat lepší tvář. Člověk s duši černou, tě bude znevažovat místo toho, aby šel k tobě.

No je to těžké, než se to stane. Proto lezeš svými hodnotami pomalu nahoru, nemůžeš chtít hned své postavení. Rosteš s tím, jak vidíš svoje naděje, v lidech začneš pociťovat přátelství. Začneš klást důvěru v lidi, kteří tě začnou mít rádi pro tvé silné stránky, podpoří tě ve tvých slabých, abys podpořil, že i slabá chvíle může být silná. Proto existuji lidé, kteří pro tebe dokáži nemožné.

Díky svým přátelům, kterým věřím doopravdy, bez iluze je méně. S každým dnem je moje schránka plnější, protože důvěřuji, že budu zase rád v naději s tím, že nebudu zklamán. Nalezneš podstatu a nalezneš ty správné duše, které s tebou vyšli nebo se chystají ti říci. Myslím si, že v té sféře, kde naše duše čekají na svůj start nebo popřípadě na návrat, se baví jako lidé zde. Existuji tím, že můžou mezi sebou nadpozemský komunikovat, hledají si své potenciální schránky, do kterých budou vstupovat.

Proto si říkejte, že osud nás neovlivní, to jenom naše duše, která má pro nás určité poslání. Já jsem našel dost spřízněných duši a hlavně vím, že bez přátel se člověk neobejde. Můžou být i rodiče, ale nikdy nebuďte na své problémy sami. Protože Vás to může zničit tak, že duše už nebude mít pro Vás všechny další poslání. Nechci říkat, že lidi jsou jen schránka, ale je jen nás jak postavíme svůj osud. Protože můžeme být grázlové, ale třeba andělé, kteří nechtějí ublížit a vždy najdou nějakého svěřence, kterého budou opatrovat. Nahrazuji si své služby tím, že jsou strašně moc skromní, nechtějí moc, ale jsou rádi za dar vděčnosti.

Pokud víš, který den je tvůj na to, abys ho prožil. Tak neváhej a tím dnem začni a jdi za tvrdým cílem. Platí, že pokud nalezneš rovnováhu mezi svou duši a svou schránkou, tak budeš nepostradatelný pro naději. Nikdo nebude ničit násilím na tvé duši to dobré jenom, aby z tebe udělal sebe. Přeci jenom ty bojuješ o to, aby tvá cesta byla, co nejrozumnější. Pokud vidíš v srdci, že něco je špatně, tak se snaž co nejrychleji o nápravu. Žiješ protože, si dostal šanci ukázat jak osud nemá tahat nitky.

Neboj se, projevit svými názory, ale nebuď zakřiknutý z toho, že tě nikdo nebere vážně. Musíš vědět o své hodnotě, bez které se člověk neobejde. Kdo má svoji hodnotu, tak udělá jen to, co považuje sám za hodnotné. Nezapomínejte na svět, který je otevřený všem lidem stejně, protože věřte nebo ne, nálezcem může být, kdo chce. Nesmíte klesnout, ale nesmíte být v tomto světě úplně zahořklý.

Prostě doveď sebe na první místo k tomu, aby svět byl lepší. Neboj se ležet, ale buď vždy ve střehu. Neubliž si, protože tvé šrámy potřebuji se hojit. Když vyhraješ, uspěješ nade všemi. Proto v duši si pamatuješ jen na to, jak najít schránku, jen ty máš v duši jehlu a niť, kterou šiješ svůj vlastní život. Až život je upletený, tak jdeš dál. Proto se člověk zamíří ke svému štěstí, přes všechny nástrahy a překážky, protože ví, co je pro jeho dobro lepší.

Osud nás naučil žít podle linky, ale naše duše se osudem nikdy řídit nebude. Proto se radujme z každého úspěchu, který dokážeme naplno využít, z neúspěchu se poučit, ale nenechat se řídit předem vytyčenými body. Ty přijdou sami, protože je chceme sami naplnit.

Jsme odsouzeni předurčenému osudu
Nebo jsme možná kniha bez konce
Nejsme příběhy, nejsme herci
Jsme vzhůru a pod kontrolou
A tohle není sen.

Ano, takhle to zpívá druhá sloka mé oblíbené kapely Rise Against. Přesně Tim Mcllrah to vystihl v písničce Violence. Naše duše má být odrazem nás samotných, my ji neovládáme,jen získáme. Přeci jenom musíme v tomto světě, myslet na radostné chvíle, přináší naši duši radost.

Tím, jak se náš život otáčí, tak my ho prožijeme. Takže řiďte se svoji duši, která vás naučí to, co je pro vás dobré. Toto téma vás má ukázat ve správným světle. Protože vždy, když je naděje na lepší zítřky, nebojte se jich. Bojte se jen svých strachů, ale nebojte se je překonat. Protože to vás bude posilovat v boji s násilím.

Takže citát pro tento článek je: „Když už vám dojdou síly, tak načerpejte duši svůj potenciál, protože ho má stejně bezmezný jako svoji duši.“

Odkaz na skladbu, která je průvodcem tímto článěkem.

https://www.youtube.com/watch?v=Y7bvMlfmTm4